Háje - Funkštejn

Starším sídelním útvarem na území naší obce jsou Háje, původně Funkštejn - Funkenstein. Jsou známy od roku 1536. Počátkem obce byl malý strážný hrad stojící na dnešním Zámeckém vrchu. V kronice se dočteme: "Někde na protilehlém kopci za řekou Teplá stával k němu k hájení údolí protihrad. Toto dvojhradí bylo pravděpodobně součástí pevnostního hraničního pásma stavěného Přemyslovci ve 12. století. Oba hrady dostaly jméno Funkštejn, tj. jiskřivec, kámen jiskřící, křemen.

Obec vznikla v podhradí. K Funkštejnu dlouho patřilo území, na němž později vznikly obce Březová, Kolová a Pila. Dle berní ruly z roku 1654 zde bylo 7 sedláků a 29 domkařů.

V roce 1713 je psán již Funkštejn bez Pily, Kolové a Březové, které se staly samostatnými obcemi. "V katastru je udáno, že řeč je německá, pozemky leží v kopcích, jsou srázné, písečné, kamenité nebo močálovité".

Kolem roku 1780 měl Funkštejn 32 domů. Týž počet domů, 184 obyvatel a hostinec měl kolem roku 1840.

K 31. 12. 1900 bylo ve Funkštejně 37 domů a 273 obyvatel, z toho 269 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. V roce 1921 měl Funkštejn 235 obyvatel, v květnu 1939 bylo 255 obyvatel německé národnosti.

Po roce 1945 přejmenovali obec na Háje, když byl úřady zamítnut název Gottwaldovy Háje.

Podle archivních zápisů jsou kromě zmíněného, již neexistujícího strážního hradu z 12. století zaznamenány ještě další stavby. Například dřevěný kříž naproti Stanovickému mlýnu při cestě od mlýna do Hájů z roku 1839, který byl později přestěhován do Stanovického kostela, železný kříž v bývalé školní zahradě, který v roce 1845 postavil J. Kunz na parcele č. 764 (dnes p.p.č. 1/1), kříž z kamene a železa při pěší cestě z Funkštejna do Stanovic na parcele č. 110 (dnes p.p.č. 92/2) datovaný r. 1860 od funkštejnského kameníka F. Hollerittá, kamenná Boží muka na parcele č. 746 (dnes p.p.č. 113) postavil v roce 1873 Antonín Frank, hospodář z Funkštejna. Po roce 1918 byl na parcele č. 723 (dnes 22/6) postaven památník obětem 1. světové války. Památník byl opraven občany Hájů v roce 2002.

Škola ve Funkštejně byla postavena v roce 1857 a sloužila do roku 1945. Stojí dodnes jako rodinný dům manželů Putkových. Pod Zámeckým vrchem vysokým 624m postavil koncem 19. století Josef Lowi "Zámeček" jako letní sídlo a kavárnu a nazval ji Meczery - Hohe (Meczeriho výšina).

Kolová

Byla dlouho samotou k Funkštejnu. První zmínka o ní je z roku 1622. "Půda v místech nynější Kolové byla dlouho pokryta lesy. Vrchnostenští uhlíři v nich pálili své milíře k výrobě dřevěného uhlí. Na pasece vzniklé vymýcením lesa si postavili několik svých chalup. Pro tuto samotu se ujalo jméno Kohlhau, tj. "uhlířská paseka". V roce 1654 zde byl jeden chalupník, v roce 1713 přibyli další tři. V tomto roce je již Kolová jmenována samostatnou obcí s vlastním rychtářem. Kolem roku 1780 měla tato ves 22 domů, v roce 1830 zde bylo 76 domů a 472 obyvatel."

V roce 1848 byla Kolová krátce spojena s Pilou, a to až do roku 1873, kdy se stala opět samostatnou. V roce 1900 zde bylo 103 domů, 727 obyvatel německé národnosti a jeden Čech. Po česku se obci říkalo Kohlava a od roku 1923 Kolová.

Mezi významné stavby doložené archivními zápisy patří zejména Kolovská kaplička. Tuto stavbičku postavil na svém pozemku zbožný občan Kolové pan Neuerer v roce 1873. V roce 1930 byla kaplička přestavěna, opravena a rozšířena a byl rovněž obnoven oltář s obrazem svaté Anny, patronky obce. Od tohoto roku zde byla na sv. Annu sloužena mše a konaly se poutě. O tři roky později byla do kapličky instalována miniaturní křížová cesta.

Kolem roku 1830 byl jedinou větší v kronikách zmíněnou stavbou vrchnostenský Kolovecký dvůr (Kohlhof). Byl to vrchnostenský dvůr a stál nedaleko od Kolové, pravděpodobně v místě, kterému se říkalo Hof a nacházelo se na polní cestě mezi Kolovou a Pilou.
Budova školy byla postavena v roce 1883 a slouží svému účelu dodnes.
Památník padlým v I. světové válce (před obecním úřadem) byl v pozdějších letech předělán na památník osvobození.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obec-kolova.cz