Volný pohyb kapitálu a plateb [ Evropská unie ]
Volný pohyb kapitálu a plateb
Volný pohyb kapitálu je vedle volného pohybu zboží, osob a služeb další tzv. základní svobodou vnitřního trhu Evropské unie. Pojem "volný pohyb kapitálu" zahrnuje pohyb věcného kapitálu (právo k nemovitostem, podnikatelské účasti) a peněžního kapitálu (cenné papíry, úvěry). Volný pohyb plateb je komplementární svobodou k volnému pohybu kapitálu. V současné době je volný pohyb kapitálu a plateb realizován na základě čl. 56-60 Smlouvy o Evropském společenství (ES)1).
Na rozdíl od volného pohybu zboží a volného pohybu osob, pro který byla vytvořena platforma již v roce 1958, resp. v roce 1968, pro liberalizaci pohybu kapitálu bylo stejně jako v případě zajištění volného pohybu služeb zapotřebí projektu vnitřního trhu EU. Články Smlouvy o založení EHS obsahovaly jen podmíněné nařízení liberalizace. V důsledku toho bylo odstranění překážek pohybu kapitálu předvídáno jen mezi členskými státy a nikoli vůči třetím zemím, a to jen v míře nezbytné pro fungování společného trhu. Předpokládané liberalizační směrnice nebyly, až na dvě s omezenou působností z let 1960 a 1962, vydány. Plná liberalizace pohybu kapitálu byla prosazena až od 1. července 1990 na základě směrnice přijaté v roce 1988. Irsku, Portugalsku, Řecku a Španělsku byl povolen odklad do roce 1992. Tím byl k 1. 1. 1993 realizován volný pohyb kapitálu v ES. Maastrichtská smlouva pak nahradila spíše nezávazná prohlášení o záměru liberalizovat pohyb kapitálu příkazy k liberalizaci.
Volný pohyb kapitálu
V rámci stanoveném čl. 56, odst. 1 jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a dokonce i mezi členskými státy a třetími zeměmi. Omezení kapitálového pohybu se obvykle rozdělují na devizově právní a administrativní. Devizově právní opatření se mohou např. týkat přímých investic včetně investic do nemovitého majetku či podnikání, administrativní omezení mohou souviset například s připuštěním cenných papírů na kapitálové trhy, s požadavkem burzovního nebo transparentního přinucení, se zákazem a poskytováním finančních služeb. Výjimkou mohou být omezení uplatňovaná vůči třetím zemím podle národního práva nebo práva ES ke dni 31. 12. 1993. K uskutečnění volného pohybu kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi může Rada přijmout příslušná opatření. Pokud za výjimečných okolností pohyby kapitálu do či ze třetích zemí způsobují nebo hrozí, že způsobí vážné potíže ve fungování Hospodářské a měnové unie, Rada může na dobu nepřekračující šest měsíců učinit ochranná opatření vůči třetím zemím, jsou-li tato opatření nezbytná. Zákazem omezení pohybu kapitálu a platebního styku není dotčeno právo členských států uplatňovat daňové předpisy, které rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován, přijímat opatření, která by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů (např. v oblasti zdanění a dohledu nad finančními institucemi), stanovit postupy pro ohlašování kapitálových pohybů pro administrativní či statistické účely, nebo činit opatření odůvodněná veřejným pořádkem a veřejnou bezpečností. Z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti může učinit jednostranné opatření vůči třetí zemi i členský stát. O těchto opatřeních však musí nejpozději do dne nabytí jejich účinnosti informovat ostatní členské státy a Komisi. Rada může rozhodnout, že dotyčný členský stát musí taková opatření pozměnit nebo zrušit. S přechodem k třetímu stupni měnové unie od 1. 1. 1999 a zavedením eura jako společné měny zmizela rizika směnného kursu, změn relativních úrovní nákladů členských států a pozdějšího znehodnocování investic. Euro významně přispěje k integraci národních finančních trhů a umožní vznik kapitálového a peněžního trhu kontinentálního rozměru. Pozdě zahájená liberalizace pohybu peněz a kapitálu tak získá náskok před ostatními částmi vnitřního trhu.2)
Volný pohyb plateb
Čl. 56 upravuje vedle svobody pohybu kapitálu také svobodu pohybu plateb, když zakazuje všechna omezení plateb, a to jak mezi členskými státy EU, tak mezi členskými státy a třetími zeměmi. Volný pohyb plateb je upraven společně s volným pohybem kapitálu, a proto se na příslušné předpisy pouze odkazuje. Přípustná jsou omezení platebního styku při naléhavých požadavcích, ve veřejném zájmu a z důvodů výjimečných okolností, které by způsobovaly či mohly způsobit vážné potíže fungování Hospodářské a měnové unie.
--------------------------------------------------------------------------------
Odvolávky:
1) Amsterodamská smlouva. Delegace Evropské komise v České republice, Praha 1998, s. 29-31.
2) Blíže viz např. Scharrer, H.-E.: Volný pohyb osob, kapitálu a služeb v evropském vnitřním trhu: ustanovení, účinky, budoucí úkoly. V: Vnitřní trh Evropské unie. K. A. Stiftung a CES VŠE, Praha 1998.