Evropské dohody a jejich instituční zajištění [ Evropská unie ]
Evropské dohody (Asociační dohody) představují základní právní rámec vztahů mezi Evropskou unií a přidruženými zeměmi střední a východní Evropy. Všechny další právní dokumenty, které podepsaly obě zmíněné strany, mají právní opodstatnění pouze tehdy, jsou-li součástí Evropských dohod. Jakýkoli spor je řešen na základě odvolávání se na tyto dohody.
Podepsání Asociačních dohod umožnil článek číslo 238 a 228(a) Římských smluv.4 Vzhledem k tomu, že jde o dohody smíšené, které kladou závazky na Evropskou unii stejně tak jako na členské státy Unie, bylo nutné, aby byly ratifikovány parlamenty členských států, Evropským parlamentem a Evropskou radou. Dohody, které byly podepsány již koncem roku 1991, však prošly celým kolem schvalování včetně všech parlamentů členských zemí až počátkem roku 1994.5 Ovšem jejich uvádění v život začalo již mnohem dříve.
Hlavní zásady Evropských dohod spočívají v respektování demokratických principů - lidských práv a tržní ekonomiky. Každá Evropská dohoda předpokládá určité přechodné období, které dovolí přidružené zemi přiblížit se právním normám Evropského společenství. U prvních Evropských dohod toto období představovalo deset let. Pro Českou republiku například do roku 2005, Estonsko naopak přesné datum neuvádí, Litva a Lotyšsko v kompetitivní snaze dosáhnout bran EU co nejdříve se zavázaly ukončit přechodné období v prosinci 1999.6
Struktura Evropských dohod:
- Preambule
- Cíle dohody7
- Všeobecné principy dohody
- Politický dialog
- Volný pohyb zboží:Průmyslové výrobky
Zemědělství
Rybolov
Společná ustanovení
- Pohyb pracovníků
- Podnikání
- Poskytování služeb
- Běžné platby a pohyb kapitálu
- Soutěž a ostatní ekonomická ustanovení
- Sbližování práva8
- Hospodářská spolupráce:
Průmyslová spolupráce
Podpora a ochrana investic
Průmyslové normy a posuzování shody
Spolupráce ve vědě a technice
Výchova a odborná příprava atd.
- Kulturní spolupráce
- Finanční spolupráce9
- Institucionální, všeobecná a závěrečná ustanovení10
Základ Evropských dohod tvoří pasáže týkající se čtyř svobod (pohybu zboží, služeb, kapitalu a pracovních sil), jejichž implementace pomáhala zemím střední Evropy při transformaci jejich ekonomik. Důležité jsou rovněž části týkající se aproximace práva. Články zabývající se ekonomickou spoluprací vyčíslují řadu oblastí (např. průmysl, investice, energie, doprava, telekomunikace, turistika, podpora malým a středním podnikům atd.), ve kterých zúčastněné strany chtějí spolupracovat. Ve všech aspektech lze říci, že asociované země jsou ve vztahu k Evropské unii preferovány. Dohody nezapomínají na spolupráci v oblasti vzdělávání a nově na oblast prevence nových forem kriminality (ilegální imigrace, pašování drog, pašování jaderných komponentů atd.) Finanční podpora do asociovaných zemí přicházela pomocí grantů PHARE, Evropské investiční banky a úvěrů.
Evropská dohoda pro ČR po svém vstoupení v platnost byla doplněna a modifikována o 4 dodatkové protokoly:
- První dodatkový protokol sjednaný 24. 8. 1995 vešel v platnost 1. 2. 1996 a zajistil České republice účast na některých rámcových programech Společenství v oblasti školství, životního prostředí, malých a středních podniků, kultury a dalších.
- Druhý dodatkový protokol o obchodu textilními výrobky mezi ČR a ES k Evropské dohodě vstoupil v platnost 1. 1. 1966 a stanovil limity a harmonogram jejich postupného odbourávání ve vzájemném obchodu textilními a oděvními výrobky.
- Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření, který vstoupil v platnost 20. 8. 1998, usnadňuje obchod živými zvířaty, surovinami a potravinami živočišného původu, rostlinami, rostlinnými produkty.
- Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody s ohledem na vstup Rakouska, Finska a Švédska do EU vstoupil v platnost 1. 12. 1998.11
Instituční zajištění Evropských dohod provádí tři orgány:
1. Rada přidružení (The Association Council)
Rada přidružení je instituce ustavená na ministerské úrovni a dbá na uvádění dohody do praxe. Obvykle se schází jednou do roka a posuzuje plnění dohod:
- představuje centrum dvoustranného politického dialogu
- je rámcem pro obchodní a jiná ekonomická vyjednávání
- činí rozhodnutí týkající se širokého spektra obchodních a hospodářských záležitostí
- je zodpovědná za rozvoj oblastí, které zaostávaly při podpisu Evropských dohod
- zkoumá všechny problémy, které se objevují při plnění dohod a další dvoustranné či mezinárodní otázky zajímající obě strany.
Členy Rady přidružení jsou členové Evropské rady, Evropské komise a vlády přidružené země, obvykle na úrovni ministerstva zahraničních věcí. Úlohu prezidenta přebírá na principu rotace zástupce přidružené země a představitel Unie vždy po dobu jednoho roku. Ovšem zástupce zemí Unie se střídá dvakrát do roka, podle toho, která země předsedá Evropské unii.12
2. Výbor přidružení (Association Committee)
Výbor přidružení představuje výkonný orgán Asociační rady, zde se připravují podklady pro Radu a probíhá většina práce. Obvykle v čele Výboru přidružení stojí náměstek ministra, či vysoce postavený ministerský úředník odpovědný za evropskou integrační politiku země, a úředník Evropské komise odpovědný za vztahy s příslušnou přidruženou zemí ze strany EU.
Výbor připravuje agendu jednání a metody práce, rozhodnutí obyčejně nechává na Radě přidružení, ovšem výjimku tvoří v některých případech od Rady přidělený mandát.13 V jeho práci mu mohou pomáhat podvýbory vytvořené pro přípravu jednotlivých částí dohody. K běžným patří podvýbory pro zemědělství, dopravu, hospodářskou politiku, aproximaci práva, hospodářské soutěže atd. Členové podvýborů jsou specialisté na danou problematiku z přidružených zemí, Komise a členských států na úrovni státní správy.
3. Parlamentní výbor přidružení (The Association Parliamentary Committee)
Na parlamentní úrovni působí Parlamentní výbor přidružení, jehož členy jsou členové parlamentů přidružených zemí a Evropského parlamentu.14 Tuto instituci ustavují jednotlivé parlamenty přidružených zemí a Evropský parlament a ty také dohadují pravidla spolupráce. Prezidentství rotuje mezi oběma zúčastněnými stranami. Parlamentní výbor dává podněty Radě přidružení, žije však svým životem nepříliš vázaným na další instituce.15
Jedno z kritérií pro přijetí do Evropské unie představuje vytvoření funkční, konkurenceschopné ekonomiky a volného trhu. Ovšem přechod od státně řízeného centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice vede cestou trasformačního procesu, který v dějinách nemá obdoby. Stát musí vytvořit právní rámec pro fungování mechanismů volného trhu, uvést ho do života a nezasahovat do mechanismů již jednou vytvořených. Jako nástroj slouží prosazování volné soutěže, politika neposkytování podpory a určení pravidel národního trhu, například vytvoření funkčního bankovního systému.
4 Za Římské smlouvy jsou podle místa podpisu označovány zakládající smlouvy podepsané v Římě 25.3.1957 o Evropském společenství pro atomovou energii a Evropském hospodářském společenství, které spolu se smlouvou o Evropském společenství uhlí a oceli (také Montánní unie), která byla podepsána 18.4.1951 a je známa jako Pařížská smlouva, tvoří soubor smluv o Evropských společenstvích.
5 Po zániku České a Slovenské federativní republiky 1.1.1993 a ještě předtím, než vstoupila v platnost Evropská dohoda, stalo se nezbytným uzavřít samostatné dohody s oběma nově vzniklými státními celky. Samostatná Evropská dohoda pro Českou republiku byla podepsána 4.10.1993 a vstoupila v platnost 1. 2. 1995.
6 Alan Mayhew, Recreating Europe, The European Union,s Policy towards Central and Eastern Europe, Cambridge Press, 1998, s.47
7 Článek 1 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé:
a) Tímto se zakládá přidružení mezi ČR na straně jedné a Společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.
b) Cílem této dohody je:
- poskytnout vhodný rámec pro politický dialog umožňující rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami,
- podporovat rozvoj obchodu a harmonických ekonomických vztahů mezi stranami a tím posílit i dynamický hospodářský rozvoj a prosperitu v ČR,
- poskytnout základnu pro finanční a technickou pomoc Společenství ČR,
- poskytnout vhodný rámec pro postupnou integraci ČR do Společenství, ČR bude za tím účelem působit ke splnění nutných podmínek,
- podporovat spolupráci v kulturních otázkách.
http://www.evropska-unie.cz/cz/dokumenty/dohoda/html/32.html
8 Článek 70
Sbližování práva bude zahrnovat zejména následující oblasti: celní právo, firemní právo, bankovní právo, dan_ a vedení účtů obchodních společností, duševní vlastnictví, ochrana pracovníků na pracovišti, finanční služby, pravidla soutěže, ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, ochrana spotřebitele, nepřímé zdanění, technická pravidla a technické normy, zákony a předpisy o jaderné energii, doprava a životní prostředí.
Článek 71
Společenství poskytne ČR technickou pomoc pro uskutečňování těchto opatření, která může mimo jiné zahrnovat:
- výměnu expertů,
- poskytování včasných informací zvláště o příslušných právních předpisech,
- organizování seminářů,
- odbornou přípravu,
- pomoc při překládání právních předpisů Společenství v příslušných odvětvích.
http://www.evropska-unie.cz/cz/dokumenty/dohoda/html/26.html
9 Článek 99
Tato finanční pomoc bude pokrývána:
- opatřeními operace PHARE podle nařízení Rady EHS č.3906/89 ve znění dodatků po celou dobu jejich platnosti, poté budou granty poskytovány Společenstvím buď v rámci Operace PHARE na víceletém základů, nebo jako součást nového finančního víceletého rámce vytvořeného Společenstvím po konzultacích s ČR a se zřetelem k důvodům zakotveným v článcích 102 a 103.
- půjčkou (půjčkami) od Evropské investiční banky před uplynutím doby její (jejich) využitelnosti, Společenství po konzultacích s ČR stanoví maximální částku a dobu využitelnosti půjček od Evropské investiční banky pro ČR na následující roky.
http://www.evropska-unie.cz/cz/dokumenty/dohoda/html/39.html
10 celé dokumenty viz:
http://www.evropska-unie.cz/cz/dokumenty/dohoda/html
http://www.euroskop.cz/cr_evropdohoda.html
11 http://www.euroskop.cz/cr_evropdohoda.html
12 Alan Mayhew, ibid, ss.51,52
13 Typický program setkání Asociačního výboru vypadá nasledujícím způsobem:
- politický a hospodářský vývoj v Evropské Unii a přidružené zemi
- obchodní a hospodářské záležitosti
- další body týkající se vzájemné spolupráce, PHARE apod.
- zprávy podvýborů
Alan Mayhew, ibid, s.55
14 Předsedou výboru pro evropskou integraci poslanecké sněmovny parlamentu je Jaroslav Zvěřina (ODS).
http://www.euroskop.cz/cr_pripravacr_psp_3.html
15 Parlamentní výbor přidružení pro Českou republiku se schází pravidelně dvakrát ročně v Praze a Bruselu a projednává aktuální otázky vstupu ČR do EU. (European Parliament, Delegation to the EU-Czech Republic Joint Parliamentary Committee, Infromation Note on the work of the EU-Czech Republic Joint Parliamentary Committee, DG for Committees and Delegations, 29. 6. 1999)