Další finanční pomoc - půjčky [ Evropská unie ]
Další formu finanční pomoci Evropské unie přidruženým zemím představují půjčky. Podle Asociačních dohod může být žadatelské zemi poskytnuta půjčka na podporu udržení konvertibility měny nebo na zajištění střednědobé stabilizace a strukturálních změn včetně udržení platební bilance.29 Ovšem půjčky od Evropské unie, jak bylo mnohokrát zdůrazněno, měly být považovány spíše za výjimku a jejich přidělení bylo posuzováno přísně individuálně. Rovněž se stalo nepsaným pravidlem, že EU přispěla 50 % a o dalších 50 % se měly podělit státy G24. Při neochotě Spojených států aktivně se spoluúčastnit, hlavní tíhu nesly především členské státy EU a Japonsko.30 Ačkoliv ještě roku 1993 se Rada ekonomických a finančních ministrů (The Council of Economics and Finance Ministers - ECOFIN) dohodla na principech výjimečnosti, kompelementarity a podmínečnosti (exceptionality, complementarity a condtionality) finančních půjček EU, potřeby zemí se zvyšovaly a "výjimečnost" se stávala spíše pravidlem (např. finanční krize v Bulharsku či Jugoslávii).31
Na pomoc transformačním procesům ve střední a východní Evropě uvolnila své zdroje také Evropská investiční banka, jež začala financovat nejprve projekty v Polsku a Maďarsku v říjnu 1989 až do výše 1 miliardy ECU. Tato hranice byla zvýšena o 700 tisíc ECU vzhledem k zapojení Československa, Rumunska a Bulharska. Od počátku roku 1993 se limity zvedají opět vzhledem k přistoupení baltských států.
Evropská investiční banka však málokdy investovala prostředky, jejichž výše by přesáhla 50 % jejich hodnoty, zbytek zdrojů přicházel buď z přidružené země samotné, anebo z jiných mezinárodních institucí. V letech 1992 až 1996 Evropská investiční banka poskytla zemím střední Evropy půjčky ve výši 4 280 milionů ECU, přičemž v posledních dvou letech (1995 a 1996) 58 % mířilo na rozvoj komunikací,33 včetně telekomunikací, 26 % na energetické projekty, 2 % na rozvoj vodních zdrojů a 14 % na investice globálního charakteru. Porovnáme-li jednotlivé země střední Evropy, Polsko získalo 27 %, Česká republika 25 % a Maďarsko 15 % prostředků.34
Finanční pomoc do zemí SVE probíhala pod heslem "Pomozte nám, abychom si pomohli sami." Samozřejmě zavedení volného obchodu, stabilizační politika orientovaná na makroekonomický růst a příhodné mikroekonomické změny tvořila základ transformační politiky. Ovšem investice, které přicházely do infrastruktury, pomáhaly celý proces transformace urychlit a tím také snižovat jeho často tvrdé sociální důsledky.
29 Alan Mayhew, ibid, s.150
30 Alan Mayhew, ibid, s. 151
31 Alan Mayhew, ibid, s.151
32 Alan Mayhew, ibid, s.153
33 V roce 1996 Evropská investiční banka zapůjčila 200 milonů ECU na opravu železniční tratě mezi Varšavou, Ostravou a Vídní, 95 milionů ECU na zlepšení dálnice M3 v Maďarsku a 70 milionů ECU na obnovení evropského koridoru v Rumunsku. (Alan Mayhew, ibid,s.155)
34 Alan Mayhew, ibid, s.154
