Proces rozšiřování EU [ Evropská unie ]
Proces rozšiřování EU
V prosinci 1997 přijala Evropská rada na svém summitu v Lucemburku historické rozhodnutí o rozšíření Evropské unie. Na základě doporučení, která učinila Komise v Agendě 2000, byl představiteli členských států definován "celkový proces rozšiřování", který zahrnuje v současnosti třináct zemí, které vyjádřily své přání vstoupit do Evropské unie, deset kandidátských zemí střední a východní Evropy, Kypr, Malta a Turecko.43
Proces rozšiřování probíhá ve třech rovinách:
1. Na Evropské konferenci, která se poprvé sešla v Londýně 12. 3. 1998 na úrovni předsedů vlád členských zemí EU a kandidátských zemí. Konference vytvořila mnohostranný rámec s cílem sblížit stanoviska obou stran. Ze třinácti kandidátských zemí se jí účastnili zástupci všech zemí kromě Turecka, které účast odmítlo. Hlavními diskusními tématy byla problematika boje proti organizovanému zločinu a ochrana životního prostředí.
K dalším setkáním došlo 6. 10. 1998 v Lucemburku a v roce 1999 v Helsinkách.44
2. Novým nástrojem a klíčovým prvkem posílené strategie se stalo Partnerství pro vstup pro každou z kandidátských zemí, které stanovilo prioritní oblasti, ve kterých daná země potřebovala dosáhnout pokroku, aby se připravila na přistoupení. Přístupová partnerství sdružují všechny různé dostupné formy podpory, včetně PHARE pro každou zemi do jediného rámce. Partnerství pro vstup stanovuje řadu krátkodobých a střednědobých priorit při přijímání komunitárních závazků, pravidel a předpisů pro členství, jak byly upřesněny v posudku Komise na jednotlivé kandidátské země a směrování finanční pomoci potřebné k naplňování těchto priorit.45
První Partnerství pro vstup přijaly jednotlivé kandidátské země 30. 3. 1998. Na jeho základě si stanovily svůj "jízdní řád" přibližování se Evropské unii. Kandidátské země současně připravily Národní program pro přijetí acquis (NPAA), který stanovuje způsob, jakým budou priority Partnerství pro vstup prováděny (časový harmonogram, přidělování lidských i finančních zdrojů).46
Národní program přípravy ČR na členství v EU rozebírá každoročně nejen současný stav kritérií v oblastech jmenovaných kodaňským summitem, nýbrž i krátkodobé a střednědobé priority, způsob jejich dosažení, institucionální zajištění a finanční potřeby.47
3. Jednání o přistoupení s prvními šesti zeměmi (Maďarsko, Polsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko a Kypr) byla formálně zahájena 31. 3. 1998, další šestice (Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko, Slovensko) byla k jednání přizvána v únoru 2000.
43 Vztahy EU a _R, Proces rozšiřování EU in:
http://www.evropska-unie.cz/cz/vztahy_eu_cr/enlargement.html
44 viz:
http://www.evropska-unie.cz/cz/vztahy_eu_cr/enlargement.html
45 http://www.evropska-unie.cz/cz/vztahy_eu_cr/cz-hist.html
46 více viz:
http://www.evropska-unie.cz/cz/vztahy_eu_cr/enlargement.html
47 Národní program přípravy ČR na členství v EU - 1999, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Praha 1999