Návrat na hlavní stranu

Na Helfštýn nekratší cestou

Lipník n. Bečvou, žel. st. - Lipník, náměstí 1 km - Lipník, u mostu 2 km - Podhůra 4 km - vodopád 4,5 km - Pod Helfštýnem 8,5 km - Helfštýn 9 km - Týn n. Bečvou 11 km - Škrabalka 12 km - Lipník n. B., most 12,5 km - Lipník n. Bečvou, žel. st.14 km
Pe7rná nenáročná trasa s jedním prudším stoupáním nás seznámí s historickými památkami města Lipníku nad Bečvou a jeho kulturními tradicemi, ale i s jedním z největších moravských hradů. Půjdeme po silnici, po lesních cestách, potěšíme se pohledem na romantické tůně při řece Bečvě.
Od železniční stanice v Lipníku nad Bečvou*** (1), která leží na frekventované trati č. 270 Česká Třebová-Přerov-Bohumín, půjdeme po červené a modré značce do středu města. Nádražní a Čechovou ulicí se dostaneme ke hřbitovu (vlevo), kde stojí bývalá kaple sv. Petra z poslední čtvrtiny 17. století, upravená na obřadní smuteční síň. Z hřbitovních plastik vyniká pomník J. A. Neffa od sochaře Františka Bílka a plastika zpodobňující Ikarův pád na hrobě amerického letce Martina Zeberského. Pokračujeme Komenského sady, vpravo si všimneme části dochovaných hradeb a bašt* z městského opevnění. Dojdeme k farnímu kostelu sv. Jakuba Většího** (2), původně gotické stavbě s renesanční věží a ochozem z r. 1596. Dnešní podobu mu dala barokní přestavba v letech 1765-66 a po r.1788. Poblíž stojí osamocená zvonice** z r. 1609 od místního stavebníka J. M. Vlacha, vysoká renesanční věž zakončená atikou. Svatojakubský kostel býval jádrem někdejší osady na jantarové cestě, poprvé připomínané v r. 1238. Kolem r. 1260 se k ní připojilo nově založené město, které se již koncem 13. století uvádí jako hrazené; mělo dvě brány, Oseckou na západě a Hranickou na východě. Městské opevnění bylo nově vybudováno koncem 15. století a ve století následujícím dále upravováno. Dochovala se z něj část hradeb na severní, západní a jižní straně včetně několika bašt. Od počátku 14. století bylo město v majetku pánů z Kravař, od r. 1447 Voka ze Sovince. V r. 1477 koupil Lipník spolu s helfštýnským panstvím rod pánů z Pernštejna. Za nich prožívalo město období rozkvětu - byla zde městská škola a sbor jednoty bratrské, prosperovala i zdejší židovská komunita, která měla vlastní radnici, školu a synagogu. Po polovině 16. století se majitelé často střídali, za pánů z Vrbna se silně šířilo protestantství, spojené s postupným poněmčováním obyvatel. Po bitvě na Bílé hoře se Lipník dostal do držení Dietrichsteinů, kteří si jej podrželi až do r. 1858. Starobylý vzhled města silně poznamenaly požáry, přesto se dochovalo původní historické jádro, které je městskou památkovou zónou. Rozvoji průmyslu napomohla frekventovaná "císařská cesta", zbudovaná v 80. letech 18. století mezi Vídní a Krakovem, a od r. 1847 i železnice. Tradiční je zejména zdejší výroba zápalek.
Od kostela se dáme (už bez značky) vpravo na náměstí T. G. Masaryka* (3), původně obdélné, dodatečnou zástavbou změněné na tvar písmene L. Stojí tu mariánský sloup z r. 1694 a dvě kašny - z r. 1700 se sochou sv. Floriána a z r. 1859 s plastikou sv. Jana Nepomuckého. Z budov vyniká nárožní radnice, v jádru renesanční, přestavěná v pozdním empíru v polovině 19. století, a zejména dům čp. 47** z konce 15. století, upravený r. 1681, s plochostropým podloubím a mázhauzem, nejstarší dochovaný dům v oblasti. Pod většinou měšťanských domů je zajímavá soustava podzemních sklepů. - Z náměstí půjdeme vpravo Vlčkovou ulicí, na jejím konci vlevo do Pernštejnské. Po pravé straně stojí bývalá synagoga* *, vzácně zachovaná pozdně gotická stavba s obřadní síní, s novější fasádou, stejnolodní stavba z režných cihel. Dnes je v ní sbor církve československé husitské. Za synagogou se dáme vpravo přes křižovatku do Bratrské ulice. V letech 1580-81 tu byl vystavěn velký bratrský sbor s vysokou renesanční věží*. V r. 1622 byl předán piaristům, kteří jej raně barokně přestavěli a rozšířili o boční kaple a empory. V letech 1660 -70 vyrostla v jeho sousedství puristická kolej, rozšířená v 1. polovině 18. století. Ke kostelu, zasvěcenému sv. Františku Serafínskému, se přichází vstupní branou s tepanou mříží z r. 1757. Kolej* bývala proslulým učilištěm, které navštěvovala řada známých osob naší historie, jako J. V. Michl-Drašar, J. Ř. Mendel a další. Na koleji je umístěna Mendlova pamětní deska. V letech 1852-54, během pobytu v nedalekém Týně nad Bečvou (viz str. 36), tu navštěvoval svého přítele P. Mansfelda Šebestu, rektora koleje, hudební skladatel Bedřich Smetana. V blízké Osecké ulici (souběžná s Bratrskou) pobýval v r. 1877 u svých přátel manželů Neffových Antonín Dvořák. Pro ně složil známé Moravské dvojzpěvy a dirigoval i koncert lipnických studentských akademiků. - Za puristickým kostelem stojí lipnický zámek* (4), v jádru renesanční stavba z let 1596-1609, později zbarokizovaný a poněkud znehodnocený empírovou přestavbou v 1. polovině 19. století; za ním je rozlehlý park.
V Lipníku nad Bečvou se narodili Tobiáš Závorka Lipenský (1588-1629), básník a skladatel písní, Jan Antonovič Neff (1832-1905), národní buditel, mecenáš A. Dvořáka a řady moravských spisovatelů, Josef Klvaňa (1857-1919), zakladatel moravského národopisu, tvořil tu básník a literární kritik Bartoš Vlček (1897-1926), jehož pamětní síň je na náměstí.
Od zámku a puristické koleje se vracíme zpět na křižovatku a pokračujeme v přímém směru ulicí Novosady. Na rozcestí několika ulic se dáme vpravo do Smetanovy ulice; povede nás červená značka, přicházející zleva. Míříme k Bečvě, u mostu je naivní lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. (Stravování: Hanácký hostinec, PO-ČT 73-23 h, PÁ, SO 13-24 h, NE 10-22 h; kavárna PO-ČT 10-23 h, PÁ-SO 70-24 h, NE 10-22 H; vinárna PO-ČT 14-24 h, PÁ 14-02 H, SO 17-02 h, NE 17-23 h; bufet PO-PÁ 7-77 h, SO 7-12 h a další.)
Přejdeme po mostě přes řeku, za ním, na křižovatce turistických cest (5), půjdeme mírně vpravo po silnici spolu s modrou značkou. U osady Závodí se dáme vlevo, po 700 m v záhybu silnice pokračujeme v přímém směru vozovkou do osady Podhůra či Pod Hůrou. Na jejím konci zahýbáme vpravo a úvozovou cestou stoupáme lesem. Po 300 m se pustíme vlevo přes potůček a pěšinou vzhůru do svahu, o kus dál přejdeme další malý potok se skalnatým korytem. Odbočuje tu značená cesta k malému vodopádu* (40 m a zpět). Následuje výstup zalesněnou strání, pak se cesta stočí vlevo a vede nás prakticky po vrstevnici členitým terénem, v závěru po rozježděné cestě k severovýchodu. Nakonec klesneme k silnici, přejdeme ji a napříč úžlabinou vystoupíme na silničku. Po ní zamíříme vpravo vzhůru, pak alejí (zprava se přidá červená značka) k parkovišti a za ním vlevo k první bráně hradu Helfštýna*** (6). (Bližší popis hradu je na str. 24-28.) V závěrečné části cesty nás povede červená značka. Stáčíme se spolu s ní vlevo kolem modelu velkého středověkého praku, za loučkou sestupujeme klikatící se pěšinou k silničce a po ní do středu vsi Týn nad Bečvou*. Obec se poprvé připomíná v r. 1447, bývala stálou součástí helfštýnského panství. Za pánů z Ludanic v letech 1553-1571 tu vyrostl pivovar, zaniklý v 19. století. Vzhled Týna poznamenal velký požár v r. 1856. Na návsi stojí zajímavá budova č. 6 - myslivna, vystavěná klasicistně v r. 1790, a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Významová odbočka nás vede vlevo ke kostelu P. Marie (7) z r. 1723, přestavěnému v r. 1777. Na dnes již zrušeném hřbitově u kostela zůstal zachován hrob** dvouleté dcerušky skladatele Bedřicha Smetany Gabriely, která tu zemřela v r. 1854, v době, kdy její otec pobýval v Týně u své sestry; jeho pobyt připomíná pamětní deska na domě čp. 116. V obci také působil známý folklorista a archeolog dr. František Přikryl.
Hlavní trasa pokračuje mírně dolů vsí, červená značka pak zahýbá vlevo kolem hostince Pod lipou (občerstvení: denně 9-22 h) a kolem zemědělských objektů míří do polí. Příjemnou cestou dojdeme k lužnímu lesíku při levém břehu Bečvy, jehož větší část tvoří přírodní rezervaci Škrabalka** (8). Jádrem chráněného území je velká tůň, podél níž byla zřízena krátká naučná stezka s informačními tabulemi. Dochoval se tu přirozený lužní les kolem původních tůní a mrtvých ramen Bečvy s mizející flórou i faunou. Největší tůň, kolem které procházíme, je v západní části dlouhá 300 a široká 100 metrů, průměrná hloubka dosahuje 2 metry. Na panelech si můžeme přečíst údaje o vzniku slepých ramen, o stromech, květeně i živočišném zastoupení na území rezervace.
Za Škrabalkou se napojíme na silnici u turistického rozcestí (5), kterým jsme již v úvodu cesty prošli. Po známé trase přes Lipník se pak vrátíme k železniční stanici.
Další doporučené cíle
Veselíčko** - 5,5 km záp. od Lipníku nad Bečvou, v obci je hodnotný barokní zámek z let 1768-69, účelově využitý, při něm anglický a francouzský park s exotickými dřevinami. Za napoleonských válek v letech 1805,1809 a 1812 byl využíván jako nemocnice. Zemřeli rakouští a ruští vojáci (asi 700) byli pochováni na kopci 1 km sev. od Veselíčka, jejich hrob připomíná žulový pomník z r. 1905.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) 56, 19.08.2003 v 16:53 hodin

Copyright 1994-2017 © Luděk Šorm